Zkratka CSL, neboli Coupé Sport Lightweight, vždy byla a doufejme že i nadále bude příslibem něčeho opravdu
speciálního. Pojďme si představit zatím posledního nositele tohoto legendárního "cejchu".
Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte - tedy včetněTradice tohoto označení sahá až do sedmdesátých let kdy bylo poprvé použito u modelu E9 3.0 CSL, jedinou výjimkou
byla speciální verze E36 M3 z poloviny devadesátých let který nesl na své karoserii označení GT, ale technicky
to znamenalo v podstatě totéž co CSL. Když se v Mnichově tedy rozhodovalo jak “opepřit“ E46 M3, odborníkům i
laické veřejnosti známá zkratka Coupé Sport Lightweight byla jasná volba.
V roce 2001 ve Frankfurtu představená M3 CSL Concept byla famózní – spousty karbonu, špičkové výkony a bohužel
pouze záhadné úsměvy bavorských techniků jako odpověď na četné dotazy zda se dočká sériové výroby.
Recept byl “jednoduchý“ – oproti normální M3 upravené nárazníky, kapota a víko kufru z karbonu, karbonové sání i
víko ventilů, interiér vykládaný karbonem doslova od podlahy až po strop, anatomické skořepinové sedačky,
vzadu pro jistotu žádné, 19ti palcové odlehčené disky s polozávodními pneu Michelin. Sečteno a podtrženo – ručička
na váze šla dolů o cca. 200 kg. Postupem času začaly na povrch prosakovat informace mírném zvýšení výkonu zhruba
na hodnotu kolem 350 koní, což už nenechalo chladným žádného fandu motorsportu.
Po více jak rok dlouhém čekání učinilo BMW všem divokým diskuzím a dohadům konec - CSL bude! Testovací prototypy
se již proháněly po Nürburgringu, kde si je mohli prozatím v předprodukčních verzích osahat i motorističtí novináři.
Finální produkční model byl nakonec sice “jen“ o 110 kg lehčí než běžná M3, vážil tedy 1385kg, vzhledově byl však téměř totožný s konceptem. Důvodem bylo střídmější použití karbonu zejména v interiéru, ale i v motoru – například
víko ventilů zůstalo původní z normální M3, závodní karbonové sání zůstalo. Řadový šestiválec o objemu 3,2 litrů měl
výkon 360 koní v 7900 ot./min. a 370 Nm v 4900 ot./min. Ke stovce se odlehčený sprinter dostal za 4,9 vteřiny a
omezovač rychlosti zasáhl při obligátních 250km/h. Kdo ale při koupi předložil dealerovi závodní okruhovou licenci,
mohl si jej nechat odstranit.
V interiéru zůstaly skořepinová sedadla vpředu a objevila se sedadla zadní, byť z úsporných důvodu poněkud
ošizená. Dietní kůrou prošlo i zadní okno, které bylo vyrobeno z tenčího skla. Karbonová střecha měla za úkol ještě
více snižovat těžiště vozu. Změn se oproti běžné M3 dočkal i podvozek, kromě snížení byl přeprogramován
stabilizační systém DSC, který byl zároveň rozšířen o polohu M-Track Mode, který při aktivaci dovolil skutečně závodní
jízdu a zasahoval až v opravdu kritický moment. Dále už byly upraveny jen “kosmetické“ technické detaily - ostřejší
převod řízení, jiné tlumiče a pružiny, jiná geometrie přední nápravy, silnější brzdy a sekvenční převodovka SMG
s řazením pádly pod volantem(byla standartem a jiná objednat nešla).
Změny se dotkly i výbavy – žádné xenonové světlomety, žádná elektricky nastavitelná sedadla, žádná klimatizace,
žádné rádio, prostě vůz pro opravdové puristy. Kdo ovšem chtěl, mohl si tyto prvky výbavy nechat dát do vozu
bezplatně. Jedním z nejzásadnějších rozdílů mezi M3 a M3 CSL byla cena, BMW si za extrémní jízdní zážitky navíc
naúčtovali zhruba jeden milion korun, což je jistě nezanedbatelná částka a také zřejmě jeden z důvodů, proč se CSL
neprodávalo tolik jak si páni s modrobílou vrtulí na košili představovali. Na druhou stranu to CSL neubírá na její
ryzosti a výjimečnosti. Ba naopak, všechny prodané vozy si velmi dobře drží svojí cenu.
Jako perličku na závěr uvádíme, že v kupní smlouvě bylo také napsáno že BMW nezodpovídá za správnou funkci
standartně dodávaných pneumatik(jejich vzorek byl na hranici mezi silničním a závodním) a bezpečné chování vozu za
deště a lehkého mrazu.
Autorem tohoto článku je Tomáš Čanda alias T-O-M, jemuž za jeho poskytnutí touto cestou velmi děkujeme.
Tmavě šedý vůz je M3 CSL Concept, stříbrný potom sériová verze.
